... cestování po Nepálu

 
 
Nehas, co těNEPÁLí
aneb vybrané dojmy z mého měsíčního pobytu v Nepálu v létě 2014
 

First time in Nepal?“ To je otázka, kterou vám Nepálci obvykle položí ihned poté, co se dotáží na vaše jméno a národnost. Zpočátku se divíte, že se na to vždycky ptají, ale záhy pochopíte, že jedna návštěva Nepálu opravdu nestačí. Na co se tedy můžete těšit / Čeho se tedy máte obávat (po přečtení článku zvolte sami odpovídající variantu), když vyrazíte do Nepálu? Na své si přijdou milovníci zvířat, vysokohorské turistiky i historie. Takže popořádku.

Zvířectvo všeho druhu vás zcela jistě nemine. Mezi nimi například:

  • krávy na silnici
  • krávy na chodníku (ale chodník a silnice je vlastně totéž, takže je asi zbytečné to rozlišovat)
  • komáři zvláštního druhu jménem repelent-mě-vůbec-nezajímá
  • kozy, slepice, husy a další potenciální večeře (rozhodně ne každý Nepálec je vegetarián)
  • přítulné pijavice, zvlášť pojedete-li v létě
  • sloni, kteří jsou hrozně bezva, dokud vás neshodí do špinavé řeky
  • krokodýli, kteří snad budou dostatečně daleko v době, kdy budete pobývat v té řece
  • ofrklé opice, které na vás bez zábran hupsnou, jakmile máte cokoli chutně vypadajícího
  • a taky nosorožci a tygři a mnoho dalšího!

    

Pustit se do vysokohorské turistiky je v Nepálu víc než snadné. Koneckonců i samotné hlavní město Káthmándú leží ve vyšší nadmořské výšce než naše Lysá hora. Pokud jdete do hor, abyste viděli hory, což mnoho lidí dělá, pak je dobré vyhnout se letním monzunovým měsícům, jelikož všude kolem jsou mraky, takže když konečně vylezete nahoru, vidíte (překvapivě) mrak. Nicméně i když se může vyčasit jen na pár minut, stojí to rozhodně za to, koneckonců zasněžené osmitisícovky člověk rozhodně nevidí denně. A jak to teprve musí vypadat na podzim bez těch mraků! Doporučuji nebrat smartphony, tablety a další podobná udělátka, neb skoro každá dřevěná chaloupka po cestě i v 3 000 metrech nad mořem má wi-fi a zbytečně to může člověka rozptylovat od sušení oblečení, sundávání pijavic a seznamování se s dalšími cestovateli zoufale sušícími oblečení a sundávajícími pijavice.

    

Ten, kdo vysokohorské turistice příliš neholduje a raději má památky, také nepřijde zkrátka. Jen v Káthmándú a blízkém okolí je řada chrámů a historických měst, namátkou třeba Boudhanath či Bhaktapur. Zaplatíte sice většinou mnohonásobně víc než Nepálci, ale v ceně je často i peprná výzdoba inspirovaná Kámasútrou, no neberte to :)

A jací jsou Nepálci? Jsou malí, i já s metrem šedesát jsem si připadala jako obryně. A jsou milí. Přátelští. Ochotní. Vždycky poradí. Skoro vždycky se usmívají. Možná bych mohla v rámci svého studia statistiky udělat výzkum četnosti úsměvů u průměrného Čecha a Nepálce. Výsledky by ale některým mohly sebrat i to málo úsměvů, které mají.

  

Pár praktických rad na závěr:

  • vízum: bez problémů seženete na letišti. Je dobré vzít si peníze v hotovosti a počítat s tím, že symbol platební karty u jedné z přepážek může být jen dekorace.
  • elektřina: Někdy je. Někdy není.
  • ubytování: Vždycky je. Žádné strachy.
  • cestování: autobusy jezdí často, ale jízdní řády nejspíš neexistují a zastávky se občas ve stylu Harryho Pottera tak různě přemisťují. Rada číslo jedna – ptejte se, kdy, odkud, co a kam jede a odpověď na otázku „kdy“ neberte moc doslova. Rada číslo dvě – komu se na naší dé jedničce dělá zle, měl by se před každou cestou pořádně nadopovat čímkoli, co na něj zabírá. Rada číslo tři – když není v autobuse místo, netruchlete, často zbyde místo na střeše.
  • jídlo: budete-li chtít jíst v nepálském stylu, čeká vás převážně dal bhat, neboli rýže s čočkou. Ale dopoučuju zkusit i místní specialitu Momo. To je to, co si většina Angličanů představí, když se při popisu české kuchyně zoufale snažíte vysvětlit, co je to knedlík, a přeložíte to jako dumpling (viz obrázek níže).
  • nemoci: mohou se vyskytnout. Určitě si ale nepředstavujte, že riskujete nějakou příšernou chorobu pokaždé, když vystrčíte nos na ulici. Mně nebylo vůbec nic, a to nemůžu říct, že bych byla nějak zvlášť opatrná ohledně jídla a hygieny.

Co říct závěrem? Nepál je krásná země a měsíc na jeho prozkoumání rozhodně nestačí. Někteří známí mi občas říkají, že jsem odvážná, když cestuju do takových zemí sama. Podle mě je však odvážný člověk ten, kdo dokáže překonat svůj strach. Ale z čeho mít v Nepálu strach? Z nádherných hor? Z milých lidí? Z působivých památek? Jistě, některé věci v Nepálu vám můžou připadat zvláštní, nad mnohými kroutíte hlavou, ale… nehaste, co vás nepálí, berte Nepál, jaký je, se všemi jeho překvapeními. Yes, this was my first time in Nepal. But definitely not the last one.

Lenka Fiřtová, srpen 2014