Na hraně zítřka

V kanadské provincii Alberta, obklopeno skalistými horami, leží male městečko Jasper. I když je přes léto hojně navštěvováno turisty, má všeho všudy pouze dva tisíce stálých obyvatel. Místní lidé se o tento nádherný kousek země spravedlivě dělí s nejrůznějšími druhy zvířat. Jasper je totiž situován ve stejnojmenném národním parku, který je údajně tím nejdivočejším v celé Kanadě. A tak tady běžně dávají dobrou noc medvědi, lišky, veverky nebo jeleni.

Kouzlo tohoto místa však člověk nejvíce ocení při pohledu ze shora. Stačí si vybrat jednu z okolních hor, vyšplhat na vrchol a naskytne se vám opravu magický výhled. Majestátní štíty hor tyčící se vysoko nad maličkými domečky. Jezera uvězněná v okolních lesích. Řeka Athabasca, probíjející se skrz horskou divokou krajinu, kudy to jen jde. Ale také úzká, pouze dvouproudá silnice, táhnoucí se do nekonečné dálky. To je Jasper.

Jednoho dne jsme se s přáteli rozhodli vychutnat si tento nádherný pohled při západu slunce. Hora, kterou jsme si pro toho dobrodružství vybrali, se nachází asi jedenáct kilometrů od „centra“ města a říká se jí Signal Mountain. Ideální místo. Cesta na vrchol není těžká, nabízí skvělý výhled a hlavně není skoro vůbec turisticky vytížená. Dneska jsme tady sami.

Celé představení vypuklo asi v osm hodin, kdy slunce začalo pomalu zapadat. Stíny se prodlužovaly, světýlka v domcích se rozsvěcovala, obloha i s mraky začala rudnout. Všechno kolem utichalo, jen silný vítr stále foukal. Bylo už pozdní léto, takže trochu zima.

Chvíli jsme mluvili, chvíli ne. Oranžová, žlutá, červená, růžová. To byly barvy, které se míchaly na obloze. Skoro jako by někdo zapálil nebe. Obloha hořela požárem, který byl ale daleko a o kterém jsme věděli, že brzy skončí. A každý z nás si teď chtěl svým foťákem vytvořit vzpomínku, která už navěky zůstane jeho. Ve chvílích ticha možná každý nad něčím přemýšlel a možná ne. Hodně jsme se smáli, ale i mluvili o vážných věcech. O životě a o tom zvláštním světě, který za chvíli půjde spát. Pak padla tma a my se s baterkami vydali na zpáteční cestu.

Byl to dokonalý večer. Západ slunce a pár přátel. Co víc člověk potřebuje?

Jakub, 2014